TEREZA BOUČKOVÁ
Smradi
http://premiere.maxim.cz/film/381/smradi.html
ukázka z filmu Smradi:
http://www.youtube.com/watch?v=URN3vYeeXdM&feature=related
Zemský ráj to napohled
ukázky z filmu: http://www.youtube.com/watch?v=naESkbvFFIs
MOSKVA/PRAHA - Dvě ocenění si odnesla na 32. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Moskvě mrazivá komedie Zemský ráj to na pohled režisérky Ireny Pavláskové. Snímek zabodoval cenou za herecký výkon pro českou herečku Vilmu Cibulkovou, obdržel i cenu Mezinárodní federace filmových kritiků FIPRESCI.
Film byl přijatý do hlavní soutěže, v níž jako předseda poroty zasedl francouzský režisér a producent Luc Besson. Hlavní ocenění moskevského festivalu, zlatý Svatý Georgij, patří snímku Bratr venezuelského režiséra Marcela Rasquina popisujícímu osudy dvou bratrů - hráčů fotbalu a jejich konfrontaci s realitou každodenního života.
Partnerem Cibulkové při přebírání ceny za nejlepší herecký výkon byl v mužské kategorii albánský herec Nik Xhelilaj, jenž porotu zaujal v německo-albánském snímku Albánec režiséra Johannese Nabera o osudech albánského mladíka v Německu. O obou hereckých cenách podle agentury ITAR-TASS porota rozhodla jednomyslně.
Cibulková: "Potěšilo mě, jak ožehavé téma publikum přijalo".
"Kdyby mi někdo před patnácti dvaceti lety řekl, že budu hrát ve filmu o sovětské okupaci mé vlastní země a že získám ocenění na moskevském filmovém festivalu, nevěřila bych", citovala ITAR-TASS Cibulkovou při přebírání ceny ve velkém sále předního moskevského kina Puškinskij.
"Mám dva pěkné pocity. Jeden pramení z toho, že to byl můj první takhle velký a významný festival. Nesmírně mě potěšilo i to, jak naše dost ožehavé téma přijalo mezinárodní i ruské publikum. Příběh filmu se totiž týká našich společných neslavných dějin - ruské invaze v srpnu 1968. Přesto tento příběh vzbudil u diváků velký zájem," řekla Cibulková.
http://www.bontonfilm.cz/zemsky-raj-to-na-pohl 
recenze:
Zemskému ráji vládnou ženy
VOJTĚCH RYNDA, Lidové noviny
K dvacátému výročí listopadového převratu přichází do kin film, který od nadějí pražského jara sestupuje do té nejšedivější normalizace.
Irena Pavlásková si svým dvacet let starým vynikajícím debutem Čas sluhů dovolila pořádně rýpnout do tehdejšího totalitního režimu. Ten už v té době mlel z posledního, nikdo nicméně nemohl tušit, že se rozpadne tak rychle. Teď se Pavlásková filmem Zemský ráj to na pohled vrací v čase do dob po invazi vojsk Varšavské smlouvy, kdy se naopak věřilo, že taková mezinárodní drzost nemůže trvat dlouho, natož celá dvě desetiletí.
Film se rozkládá zhruba mezi srpnem 1968 a Chartou 77 a mezi každodenním životem v reálném socialismu a aktivitami disentu. Středobodem všeho je atraktivní Marta, která se stará nejen o své dvě dospívající dcery, ale do jisté míry právě i o zmíněné disidenty. Kdo může být dramatik Pavel? Scénář Terezy Boučkové je na první pohled autobiografický. Reálné postavy jsou v něm někdy zakamuflovány až dětinsky: kdo asi může být dramatik Pavel? Sem tam dojde k posunu (otec Boučkové Pavel Kohout se ve filmu jmenuje Petr Hána a není spisovatel, nýbrž herec), ale jinak se scénář dost důsledně drží faktů (sedí například i Hánův/Kohoutův rok narození).
Přestože Boučková svůj text označuje za „zcela subjektivní záznam paměti mého srdce se silnou tvůrčí licencí", zachycuje dané období tak, jak ho asi vnímala většina národa, a jde po jeho nejcharakterističtějších aspektech: ukazuje zoufalství z okupace, euforii po porážce SSSR na mistrovství světa v hokeji ve Stockholmu v roce 1969, vyhazovy z práce z politických důvodů, prasečí chování estébáků atd.
Nejsdělnější je film v detailech, které dokážou dobu přiblížit i tomu, kdo ji nezažil. Disident Pavel má neustále sbalenou aktovku s věcmi do vazby, protože nikdy neví, kdy ho zase seberou. „Co ty mně kurva tykáš?!" zařve odstavený režisér Kováč na svého nástupce, kterého sám předtím dvakrát vyhodil za neschopnost. Sousedka, která po invazi v domě sundávala jmenovky ze dveří, aby „nikoho nenašli", o pár let později s ohnutým hřbetem vyčítá chartistům, že si „hrají na hrdiny"...
Kam se odboj chodil najíst Zemský ráj to na pohled je spíš sledem epizod než souvislým příběhem. Absence výrazné ústřední linky nevadí: v tehdejším bezčasí se stejně nedalo nic moc dělat a silný jednotící prvek představuje Marta.
Právě pohled na disidentskou komunitu prostřednictvím „ženy externistky" je největším přínosem snímku. Aniž by jim film upíral zásluhy, nedívá se na disidenty jako na svaté obrázky a ukazuje je velmi realisticky jako lidi z masa a kostí. Hána tak vychází jako samolibý sobec a snob, Pavel jako roztomilý popleta a sukničkář, disent obecně coby parta podivínů, kteří se mimo jiné rádi nalévají vínem z litrovek. Žádných konspirací by tihle chlapíci nebyli schopní bez podpůrného systému žen, jako je Marta, které jim dokázaly podle potřeby být kuchařkami, chůvami, milenkami i bytnými. Ne náhodou jsou to právě ony, kdo ve filmu nakonec řeší problémy, ať už jde o ztracenou peněženku, nebo o poskytnutí místa ke konspirační schůzce.
Marta je hereckým triumfem Vilmy Cibulkové, která jí vdechla sílu, odhodlání, ironický odstup, pragmatismus i schopnost využívat ženské zbraně. S Terezou Voříškovou a Danou Markovou, které hrají Martiny dcery, tvoří neporazitelný tým. Vynikající jsou však i představitelé mužských rolí, zejména Ondřej Vetchý jako zasněný Pavel, Jan Hartl coby cholerik Kováč či Jiří Dvořák v roli blazeovaného Hány.
Zemský ráj to na pohled jde do kin s přívlastkem „mrazivá komedie", což je floskule evokující „smích skrz slzy". Pavláskové se vša
k skutečně daří udržet film v tragikomické poloze bez toho, aby si pomáhala lacinou legrací nebo hrála příliš na city. V kolektivní kuchyňské scéně skvěle načasuje každou jízlivou repliku nebo ironický pohled, hádku ze žárlivosti natočí nečekaně drsně, vystihne i pocity z nechtěné vrženosti do normalizační existence, když se jedna z dcer kvůli otci nedostane na školu a musí pracovat v továrně.
Z nynější série filmů obracejících se za těžkými momenty českého 20. století je Zemský ráj to na pohled asi nejodlehčenější. Je to však poloha legitimní a Pavlásková s Boučkovou si ji obhájily.